Kuttenberger Religionsfrieden (1485)
↑
1aToto na sněmu obecném, , Jeho Milostí,
2na drženém, jest zjednáno léta Pá-
3ně tisícího čtyrstého LXXX°V° a kralování krá-
4le léta XIIII°· a zapsáno ve dckách pa-
5mětných CXIX°· léta
6 tisícího D° prvního.a
7Pro chválub Boha všemohúcího a pro obecné do-
8bré , aby každý v svém řá-
9du a spravedlnosti státi mohl, cláska, jednotac abyd za-
10chována byla eode všeche, fléta Božího M° CCCC°
11osmdesátého pátéhof, v neděli postníg letare, majích
12sněm obecní všeho ,
13knížat, pánuov, rytířstva,i měst· v městě j
14j, My, , z Boží milosti král k etc.,
15majícl tohom péči, v témž svémn královstvío a psvých
16poddaných znajícp q potřebné věci, rtyto artikuler
17zřídili a zpuosobili a sna konecs zavřeli jsme.
18Najprvé,t což se víryu přijímánív Těla a Krve Pá-
19na wKrista Ježíšew pod jednou neb pod obojí zpuo-
20sobú dotýčex, yJeho Milosty zto rozváživz, za sluš-
21néaaJeho Milosti zdá se v tom totoaa, aby strana strany
22nehaněla ani utiskala, abbuď zab světských, neb ducho-
23vních: než obojíac k sobě lásku zachovajtead, kněží
24kterékoli strany, pod kterýmikoli knížaty, pány, rytíř-
25stvemae, městyaf súag, slovo Boží svobodně aha na hříchy kažteah,
26ai žádný žádných ajnekaceřuje ani hanějeaj. A kníža-
27ta, páni, rytířstvo i v městech akkrálovskych tiak, kteří
28obyčej mají přijímati Tělo a Krev Božíal pod jed-
29nú zpuosobúam, kněží ani lidi aan poddané svéao pod sebúap má-
30jí obyčej, přijímajíceaq Tělo a Krev Pána Krista
31pod obojí zpuosobúar, žádných útiskuov nečiňteas, ani
32jichat haňteau av, ani jim braňteaw svéhoax spasení hledati po-
33dlé jich ayvíry a zvyklostiay. Též i ti pániaz, rytířstvo
34iba města, kteříž obyčej mají přijímati Tělo a·
35Krev Pána Krista pod obojí zpuosobú· a mají pod-
36dané své a kněží: ješto bbobyčej majíbb přijíma-
37ti pod jednou zpuosobú: k těm poddanýmbc svým a
38proti ním bdmají se téžbd zachovati bez útiskube, aby kaž-
39dý bfslovo Božíbf kázal bez hanění na hříchy a svého
40spasení hledati mohl: podlé víry své a zvyklosti
41bez vyháněníbg a útiskubh. A to státi má a zachová-
42no býti bez pohnutí oběma stranoma až do bilet třid-
43ceti a jednohobi: od nynějšího času pořád zběhlé-
44hobj. A což se bkdotýče kompaktát a smlúvy koncilium
45bazilejskéhobk·, ty na své míře stuojte a v své mo-
46ci zuostaňte, jak samybl v sobě jsú: abm v tom času
47páni, rytířstvo i města obyčejbn majíce přijíma-
48ti Tělo a Krev Pána Krista pod obojí zpuosobú: ma-
49jí, bude-li se jim zdáti, své poselství učiniti k Otci
50svatému, a knížata, pánibo, rytířstvo i města bpstra-
51ny· obyčej majícbp přijímati Tělo a Krev Pána /
52Krista pod jednú zpuosobú, též podlé nich mají svú
53pilnost ibq péči učiniti· téžbr k Otci svatému, aby slu-
54šné cesty bsmohly nalezenybs býti u btJeho Svatostibt, kte-
55réž by na věčnost bumezi stranamibu zachovány býti
56mohly. bvJeho Milostbv svúbw pilnostbx, péči, téžby při Ot-
57ci svatém bzskrze sámbz se caJeho Milostca i přátelycb své ccsvět-
58ské i duchovní míticc ráčí, aby cdtoho dosaženo býti
59mohlocd: aby ceJeho Milostice poddaní na věčnost cfv lá-
60sce a bez útisku mezi sebú o to býticf mohli. A to po-
61selství k Otci svatému má poslánocg a vypraveno bý-
62tich, což bude moci býtici najspíšecj. A král ckJeho Mi-
63lostck clsvú pilnostcl jako a pán nášcm ráčí v tom mí-
64ticn, aby se to nedlilo a neprodlévalo.
65Item jakož před časy minulými smlúva se jest a zav-
66ření stalo mezi stranami obojími: a cedule tohoco vy-
67řezané smluvcecp před rukama· jsú crpro znamenícr,
68že se jest csještě tomucs dosti nestalo. Protož to se nám
69zdá, aby se tomu dosti stalo a napraveno byloct: jakož
70ty cedule cuukazují a samy v soběcu zavírají s obú
71stranú cvdo suchých dní, najprvé příštích, po hodu
72Ducha svatéhocv.
73Item což se dotýče, při té smlúvě, kterúž
74 cwJeho Milostcw s nimi má a oni cxs Jeho Milostí,
75Jeho Milostcx jich nechaticy ráčí, aby ti páni rytíř-
76stvo icz města, kteřížto mezi daJeho královskú Milo-
77stída a jednati mají· odb to, což jest v těch /
78smlúvách pozústaveno, to jednali: aby dcto, což se jestdc
79stalo, k slušné nápravě přišlodd, a to hned první
80pondělí po provodní nedělide. dfPakli by se
81přihodilo, že by o to konec učiněn byl,df dg tehdadh kní-
82žata, páni, rytířstvo i města diz stranydi: obyčej ma-
83jíce přijímati pod jednou zpuosoboudj, budú moci
84o to mluviti i státi podlé vší potřebnosti, ačdk se jim
85bude zdáti, aby dlto tak k slušné nápravědl vždy přišlo
86a napraveno bylo konečně do hodu svatého Vac-
87lava najprv příštího.
88Item poněvádž mnohá jednání a sjezdové býva-
89li jsú doo to;doa potom vždy strkovédp a nezachování,
90zdá se nám a chcemedq: aby všicknidr obyvatelé
91ds, knížata, páni, rytířstvodt,
92města jeden zavázek a zápis na to.du dvA těch zápisúv
93dva listy, aby každá strana jeden v své moci měla,dv
94podlé tohotodw přípisu dole psaného učinilidx: a se zap-
95salidy do těch let třidcetidz a jednoho: a pod který
96mieb pokutami, jakž přípis toho okazuje, aec oboje strá-
97na společníed má a eepovinna budeee udělati a ihnedef
98obojíeg před námi nyníeh mají sobě slíbiti to zdržeti a
99zachovati až do sjezdu a zápisu, eikterýž, dá-li Buohei, při
100času hodu ejsvatého Duchaej o suchých dnech nyní pří-
101štích sněm držeti chcemeek: a ten zápis dokonatiel.
102ℂ emZápis vo artikule předepsané na cedulech.em
103Ve jméno Boží Amen. My, , z Boží mi-
104losti král ena markraběen etc. všem
105nynějším i budúcím k věčné památceeo přivo-
106díme: že jsme našli v království našem ruoznici
107mezi knížaty, pány, rytířstvem aep městy, poddaný-
108mi a věrnými našimi, kterážto i za předkuov na-
109šich ještě byla povznikla i často vznikala. Ačeq
110i předky našimi, i též předky jich, pány a rytíř-
111stvem i městy častokrát srovnávánaer bývala a
112na slušných měráches postavena, ale potom opět
113v ruozniciet vcházela, jakožtoeu tohoev listové i bulle ewjsú
114Otce s[vatéh]oew papeže a zboru neb koncilium ba-
115zilejského i slavné paměti císařuov římských aex
116králuovey českých, předkuov našich milých:ez tudíž
117mnohé zápisyfa fbobecné a společnéfb předkuov pánuov,
118rytířstva i měst nyní dotčených. I zdálo se nám
119najužitečnější fci péče téfc a milosti, kterúž máme ke
120všem obyvatelom již jmenovaným, pánom, rytíř-
121stvu i městom: abychom jeden obecný sjezd vší fdze-
122mě našífd království tohoto položili fea při tomfe sně-
123mu z daru Pána Boha všemohúcího s jich obapolníff
124vúlífg o ty rúznice všecknyfh, kteréž byly vznikly, sme sro-
125vnali a k místu přivedli, Jakož toho srovnánífi fja vý-
126povědifj každá strana fkpod naší pečetífk pamět má,
127v kterémžto srovnání najznamenitější jeden ar-
128tikul napřed položen jest:
129Což se přijímání Těla a Krve flPána Ježíše Kri-
130stafl dotýče, lidem obyčej majicím: buď pod obojí
131neb pod jednú zpuosobúfm, o kterýž artikul fnútiskové
132a mnohé nepřízněfn byly jsú. I hledícfomy na zvy-
133klost starodávní, nic nového zamysliti nechtíc, zdá
134se nám, aby o ten artikul tentofp zápis mezi obojí
135stranú byl v artikulechfq dole psaných, frjakož dole psán
136jestfr těmito slovy: fskompaktáta a smlúvy konci-
137lium , ty v své a na své míře stůj-
138te a v své moci zuostaňte: jakž samy v sobě jsú etc.·fs
139My, ft, , fujiným
140jménemfu Hynek,fv knížata fw ,fx
141 etc., fypáni pořádfy, rytířstvo pořád, města pořádfz
142A. B. C. D.ga etc., vyznávámegb, že hledícgc napřed
143k chvále Pána Kristagd všemohúcího, potom k jed-
144notě a geku pokojení kge svornosti království tohoto:
145majícgf srovnání mezi sebú skrze krále ggJeho Milostgg,
146pána našeho milostivého, o ten artikul, kterýž mno-
147hé časy mezi námi stál v ruoznici, kterýžgh se při-
148jímání Těla a Krve Pánagi Krista pod jednú zpuoso-
149bú neb podgj obojí· z víry naší každého dotýče, na·
150gkJeho Milostigk jsme přestali. A takto se pro-
151ti tomugl zachovati máme bez pohnutí: i gmbez poruše-
152ní všelikterakého igm vymyšlených forteluov, po-
153čnúcgn od datum gotohoto listugo za plných gpjedno a třidceti
154letgp pořád zběhlých a přešlýchgq, buď z nás kto živ,
155nebo mrtev, pro žádnougr věc, ani smrt gsnás kteréhogs,
156má rušen gttento zápis býtigt: ale v celosti gutakto zacho-
157vángu:
158Item najprvé každý z nás zgv své víry bude· a
159přijímání té Velebné svátosti moci užívati:
160podlé dověření svéhogw svědomí.
161Item gxvšickni kněží nášigx, kteréžkoli nyní má-
162me neb potom za sebú míti budemgy· na panství a z-
163božígz našich dědických neb zástavných: máme hamí-
164ti k tomuha a držeti, aby obyčejehb přijímání Těla a
165Krve Boží pod jednú zpuosobú neb pod obojí zpuo-
166sobúhc slušně vésti mohli· a svobodně kážíchd čtení
167svaté a jiné spravedlivé Písmohe bez haněníhf, ka-
168ceřovaní strany druhé: i všelijakých úštíp-
169kuov hga podstrkuovhg podávajíc lidem obecným, jak
170v těch farách zvyklost mají:hh ani zjevně žádného
171nenutícehi. Neb byli-li by při které faře hjlidé, kteříhj
172buď jeden, nebo hkdva, nebo víchk jináčhl hm přijímání
173obyčej majíchn: nežho kněz ten hppři podávání máhp ve
174Velebné svátosti, ten hqv přijímání svéhq hr muož hssvé-
175ho spaseníhs hledati, kdež se jemu htbude zdátiht podlé do-
176věření spasení jeho: ahu mimo to v ničem jehohv ne-
177obtěžuj, jako křesťanuhw přísluší.
178Item každý z nás poddané svéhx, buď na dědinách
179neb nahy zástavách, hzkteréž nyníhz máme a držímeia, neb
180mítiib budeme, v pokoji· při obyčeji přijímání
181jich buď pod jednú neb pod obojí zpuosobú, v nichž
182dověření k jich spasení jestic, zachovatiid máme: žá-
183dnú iemocí jich nenutície ani jichif připravujícig ihskr-
184ze samiih se· neb iikněžstvo našeii bez jich vuole: abyij
185iksvého spasení hledalik podlé dověření svého při
186skutku té Velebné svátosti. A to máil v městech imnebo
187vim městečkách neb ve vsech všudy zachovánoin býti.
188Item žádných jiných kněží, než iokteří nyní jsú
189a kde a jak zastániio jsú, ipjiný obyčej majícip při po-
190dávání té Velebné svátosti, na ta místa iqdávati ne-
191mámeiq: než ty a takové, kteříž nyní zastáni jsú.
192Pakli by který umřel, na to místo buď irjiný takéir /
193dán· téhož obyčeje, jako první byl kněz.
194Také jakožis před časy minulými: smlúva itse jestit
195iua zavření staloiu mezi námi obojími. A cedule ivto-
196ho jsúiv. A čemu se jest ještě dosti nestalo, k tomu
197myiw se mítiix chceme, aby se tomuiy stalo mezi nynějš[ím]
198časem a hodem svatého Václava iznajprv příští.iz
199ℂ A což se dotýče, jakož , Jeho Milost,
200pán náš milostivý, s nimi smlúvu má: přitomjc
201my toho necháváme, aby to kjd srovnání těmi osoba-
202mi, kteréžjeto jednati majíjf, přišlo. Pakli by se to ne-
203stalo, to sobě vymieňujem, abychom o to mluvi-
204ti nebjg státi mohli podlé potřebnosti: abyjh k nápra-
205vě přišlo, ačji se nám zdáti bude.
206Pakli by kto jjmimo srovnání totojj jka zjednáníjk krá-
207lem jlJeho Milostíjl [a]jm námi, z nás se vytrhna, proti to[m]u
208co činiljn, buď z knížat, pánuojo, rytířstva, neb zjp měst,
209neb z knězstva: a naňjq vyznáno jra shledáno bylojr,
210proto všickni mypodlé povinnosti zavázku našeho
211tohoto ze cti aju víry projv jednoho upomínáni a haně-
212ni a dotýkáni býtijw, než tenjx, ktož by to přičinil aneb
213přičinili. kaNež my všicknika slibujem kbslovem do-
214le psanýmkb a závazkem: proti tomu, ktož by tokc učinil
215kdneb učinilikd, napřed králi keJeho Milostike, pánu naše-
216mu milostivémukf, i kgkráli Jeho Milosti potomkomkg,
217králom budúcím, ač by khJeho královské Milostikh kiz do-
218puštění Božího v tom a do toho časuki skj světa sšel:
219jehož, Pane Bože, ostřež. A kterýkk Jeho Mi-
220lost neb králi po Jeho Milosti byli i stráně druhé ta-
221kovéhoko v moc k opravěkp přivesti s Jich královskúkq
222Milostí pomoci i strany druhéks, aby ten tokt skuteč-
223ně napravil i kazán byl, kujakžkoliku kvJeho Milostikv,
224pánu naše[m]u milostivé[m]u, a radě zkw stran obojích při
225Jeho Milosti kzse zdáti bude za spravedlivékz, aby latak
226v moci a v té míře zasela zuostalo a stálo, Jakož na-
227hoře lbsmluveno alb srovnánolc.
228ldItem k tomutold zápisu my všicknile, knížata alf pá-
229ni, rytířstvo ilg města, kterýchlh jména napsánali
230jsú slj strany naší, obyčej majíce přijímati Tě-
231lo a Krev lkPána Ježíše Kristalk pod jednú zpuosobú,
232pečeti své přivěsiti máme, lla jižtoll jména nejsú
233lmvepsána v tento zápislm, ti své přiznávajícíln listy
234položiti mají při našem zápisu straně druhé pod obo-
235jí zpuosobu Tělo a Krev Pána Ježíše Kristalo, lpkterýž
236sme jim v moc dali a položililp: a oni nám zaselq takovýžlr.
237Pakli by kto lsk listu neb buď pečeti neb přiznáva-
238jícího listu nepoložilils, buď zlt strany naší, neb dru-
239hé, slibujem napřed luJeho Milostilu, i sami
240sobě, i straně druhé na toho každého, ktož by v tom
241vuole své požívati chtěl a toho odpíral učinitilv, lwso-
242bě pomocilw hrdly i statky podlé všeho přemožení
243našeho, jako proti tomu rušiteli dobrého, svorno-
244sti a pokoje. A jeho žádný z nás nemá zastávati
245ani fedrovati, než jeho lxzbaviti selx všemi obyčeji
246jako zprotivilého pánu svému aly vší obci. A to v-
247šicknilz slíbili sme samima, každý sám za se i za naše her-
248bymb mci potomkymc, svú dobrú vírumd křesťanskú, ctí a
249věrú meJeho Milostime, straně druhé i sami sobě
250zdržetimf zachovati ve všem, což v tomto zápisu mgse oz-
251namuje,mg vyslovujemh: a zavírá, beze všeho poruše-
252ními, obmeškání a zanetbání.
253Pakli by který proti tomu učinil a nenapravil ved-
254le rozkázánímj mkJeho Milostimk a osob s obú stranou
255vydaných, na toho mlvyznáváme a seznávámeml, že jest
256proti své cti učinil a ji ztratil, jako ten, [ježto]mm nemiluje
257svornosti a jednoty, a svému slibu dosti neučiniv /
258a proti tomu zápisu učinitimn. Tomu na svědomímp
259pečeti naše. A my, nadepsaný král ,
260při každém spisu kázali jsme pečet naši královskú
261přitisknúti.
262 [Blatt: 249r ] Item mrna tomtomr jest zuostáno a svoleno od kniežat, pá[nuo]v,
263rytieřstva i měst obojie strany, že mají
264Jeho [Milos]tims slíbiti / tyto artikule dolepsané, A to těmito
265slovy, kazdý osobně Jeho [Milos]timt rukú dánim slíbiti má,
266napřed kniežata, páni i rytieřstvo: |Takto slibují|mu
267mv královské Mi[los]timv slibuji, jestliže by ktokoli[vě]k
268proti právu zemské[m]u starodávniemu / chtěl co uči[ni]ti
269a je rušiti, anebo-li je[m]u dosti učiniti nechtěl podlé
270nálezuov panských, že toho věrně, ctně, pravě,
271křesťansky, beze všie zlé lsti podlé možnosti své po-
272máhati chci, na takového každého jako na dobrého člověka
273slušie / podlé práv a svobod našich starodávních,
274aby se právu zemskému dosti stalo / a každý, kniežata,
275pání, rytieřstvo, i jiná města při svých
276práviech a svobodách aby zachováni byli, a Jeho [Milos]tmw
277 ráčí jich všech obránce býti, A my
278podlé Jeho [Milos]timx všickní. |dále slibují|
279Item toto také slíbiti mají, že obojemy strana ne-
280mají sebe haněti ani utiskati, buďto pro vieru,
281neb pro kterú jinú věc / (než o vieru / aby hledě[n]o
282bylo ku právu tomu, k kterémuž kto příleží, jakožto za
283předkuov mz / bývalo), ani svým poddaným dopúštěti. /
284Pakli by kto to přestúpil, na takového pod týmž závazkem /
285též Jeho [Milos]tina slibujem radní a pomocní býti, na kohož by
286to v pravdě uvedeno bylo. |Takto města slibují|
287Item / což se i jiných měst dotýče, takto
288mají Jeho [Milos]tinb slíbiti a přiřéci těmito slovy:
289purgmistr a konšelé měst od sebe i od svých
290obcí / a z jiných měst poslovénc, kteříž sú, též od sebe
291i od svých obcí, jestliže by kto, jakož nahoře psá[n]o
292 [Blatt: 249v ] stojí, proti právu zemské[m]u a nálezuom panským dosti
293učiniti nechtěl a chtěl své vuole požívati, pod těmi
294závazky a přísahami, jakož jsú prve Jeho [Milos]tind zavázáni,
295na takového každého věrně, ctně, pravě, křesťansky,
296beze všie zle lsti pomáhati, jako na dobré lidi a podda-
297né Jeho [Milos]tine slušie, vedlé práv a svobod svých. / A též což
298se haněnie nebo útiskuov dotýče, jestliže by kto proti
299tomu činil, že mají na každého takového radní i po-
300mocní býti, podlé své možnosti, jestliže by kto prá-
301vu zemskému / neb městskému dosti uči[ni]ti nechtěl,
302k kterémuž příleží. / |O zápisích takto|
303Item zápisové všickní, kteřížkoli jsú společní, buďto
304mezi pány, rytieřstvem i městy, ti aby před nfJeho [Milos]tí
305nf položení byli, když koli Jeho [Milos]t k[rálo]v[ská]ng / se pány a
306vladykami v súd zemský zasede, neb to vedle práva
307má býti, že právo svobodné má býti / a viece jiných
308žádných aby nebylo bez Jehonh vuole a vědomie. Než
309což se té smlúvy dotýče, kterúž Jeho [Milos]tni s
310má, při té smlúvě Jeho [Milos]t je zuostaviti ráčí, tak
311jakož sama v sobě jest. |o těch, keří by nebyli|
312Item njkeříž by kolinj zde v nebyli, buďto z pánuov
313nebo z rytieřstva, ti aby konečně ve čty[ře]ch ned[ělí]ch po osa-
314zení súdu k Jeho [Milos]tink přijeli / a k takov[ém]u slibu se přiz-
315nali / tak, jakož napřed položeno jest. Pakli by kto toho
316neučinil / a kterak toho zanetbal, proti takovému nlJeho [Milos]t
317nl má se mieti / a jej k tomu připraviti, a my
318všichní Jeho Mi[los]tinm v tom máme radní a pomocní
319býti.